Jak vyčistit dětské hračky podle materiálu
Dětské hračky se čistí jinak podle toho, z čeho jsou. Plast snese horkou vodu, plyšák pračku, dřevo ani jedno a hračka s baterií nesnese ponoření vůbec. Když se všechno hází do jednoho režimu, něco se zničí a něco zůstane špinavé. Tenhle text rozděluje postup podle materiálu, říká, jak často má čištění smysl, a upozorňuje na místa, kde se špína drží nejvíc.
Ve zkratce
- Postup se řídí materiálem, ne mírou zašpinění.
- Hračky, které si dítě dává do úst, se čistí častěji než ostatní.
- Dřevo se nikdy nenamáčí, otírá se dobře vyždímaným hadrem.
- Plyšáci se perou v pytli na prádlo na šetrný program a suší se důkladně.
- Elektronické hračky se otírají, nikdy neponořují.
- Dezinfekce se po zaschnutí opláchne, aby ji dítě nedostalo do úst.
- Nejvíc špíny se drží ve spárách, v mechanismech a uvnitř plastových hraček do vany.
- Hračky do vody potřebují po každém použití vylít a vysušit.
Jak často čistit
Ne všechny hračky potřebují stejnou frekvenci. Rozhoduje, jak intenzivně se používají a jestli končí v ústech.
Hračky, které si dítě dává do pusy, patří k čištění nejčastěji, prakticky každý týden nebo po každé nemoci. Běžné stavebnice a autíčka postačí jednou za měsíc, plyšáci podle používání zhruba jednou za čtvrt roku, u alergiků častěji. Po každé nemoci v rodině se čistí všechno, s čím dítě přišlo do styku.
Plastové hračky
Nejjednodušší materiál. Vlažná voda s běžným saponátem, kartáček na spáry a důkladné opláchnutí. Kartáček je důležitější než přípravek, protože špína se drží ve vylisovaných švech a v drážkách, kam se hadrem nedostanete.
Do myčky patří jen hračky, u kterých to výrobce dovoluje. Vysoká teplota deformuje tenké plasty a smyje potisk. Když se pro myčku rozhodnete, volte spodní ohřev vypnutý a nižší program, a hračky vložte do koše na příbory, aby se nepřevrátily a nenaplnily vodou.
Hračky do vany
Nejproblematičtější skupina. Uvnitř gumových zvířátek s dírkou zůstává voda, ve které se drží plíseň, kterou dítě při dalším mačkání vystříkne do vany. Po každém koupání hračku vymáčkněte a nechte vyschnout otvorem dolů.
Jednou za čas je namočte do vody s octem, propláchněte a vysušte. Když je uvnitř vidět černý povlak, hračku vyhoďte, protože se zevnitř vyčistit nedá.
Plyšové hračky
Většina plyšáků snese praní v pračce, pokud se dají do pytle na prádlo nebo do povlaku na polštář a použije se šetrný program s nižší teplotou. Etiketu je ale potřeba zkontrolovat, protože plyšáci s vlepenýma očima nebo s hracím mechanismem se prát nesmí.
Sušení je náročnější než praní. Plyšák musí vyschnout až do jádra, jinak zapáchá a uvnitř se drží vlhkost. Sušte ho na vzduchu, ideálně zavěšený, a několikrát protřepte. V sušičce jen tehdy, když to etiketa dovolí, a na nízkou teplotu.
Když se prát nesmí
Povrchové čištění se dělá pěnou z vody a šamponu, která se nanese houbičkou a otře vlhkým hadrem. Alternativa je jedlá soda: nasype se na plyšáka, nechá se hodinu působit, protřepe a vysaje kartáčovým nástavcem. Pach i část nečistot odejde s ní.
Dřevěné hračky
Dřevo se nenamáčí. Voda pronikne do materiálu, ten nabobtná a po vyschnutí se povrch zdrsní nebo popraská, u lepených dílů se navíc uvolní spoje.
Otírejte dobře vyždímaným hadrem s trochou octa ředěného vodou, hned poté suchým hadrem. Skvrny se řeší jemným otřením a okamžitým vysušením, ne máčením. Jednou za čas se dřevu hodí ošetření olejem určeným pro dětské hračky.
Elektronické hračky a hračky s bateriemi
Nikdy neponořovat. Vyjměte baterie a povrch otřete vlhkým hadrem, spáry vyčistěte vatovou tyčinkou. Reproduktory a otvory obejděte, ať se do nich nedostane voda.
Prostor pro baterie zkontrolujte při každém čištění. Vyteklé baterie zanechávají krystalickou usazeninu, která je dráždivá, a hračka s takovým poškozením už do dětských rukou nepatří.
Dezinfekce: kdy ano a jak
Běžný úklid dezinfekci nepotřebuje. Má smysl po nemoci v rodině, po návštěvě více dětí nebo u hraček, které se půjčily odjinud.
Používejte přípravky vhodné pro povrchy, se kterými přijdou děti do styku, a po zaschnutí je vždy opláchněte čistou vodou. Zbytek dezinfekce na hračce, kterou si dítě dává do pusy, je horší než původní bakterie. Vyhněte se prostředkům s chlórem na barevných plastech, které je odbarvují.
Kde se špína drží nejvíc
Ve spárách stavebnic, v mechanismech autíček, pod nálepkami, které se odchlipují, a v puklinách odřených plastů. Právě prasklý plast je důvod, proč hračku spíš vyřadit, protože do trhliny se dostane špína, kterou nelze vyčistit, a ostrá hrana může poranit.
Samostatná kapitola jsou textilní části na jinak plastových hračkách, tedy sedačky kočárků pro panenky nebo látkové doplňky. Ty se obvykle dají oddělat a vyprat zvlášť, což se často opomíjí.
Hračky venku a na pískovišti
Venkovní hračky přinášejí domů písek, hlínu a mikroorganismy z půdy, takže se čistí jinou logikou než ty pokojové. Nejjednodušší je mít pro ně oddělený box, který zůstává v předsíni nebo na balkoně a domů se nedostane.
Plastové lopatky a formičky se opláchnou hadicí nebo pod tekoucí vodou a nechají uschnout. Jednou za sezónu se hodí vydrhnout je kartáčem, protože v drážkách se drží zbytky mokrého písku, které při dalším použití zatvrdnou.
Zásadní je nenechávat je venku přes zimu. Mráz plast zkřehne a hračka se při dalším použití rozlomí, často s ostrou hranou.
Kdy hračku vyřadit místo čištění
Ne každou hračku má smysl zachraňovat. Vyřaďte tu, která má prasklý plast, uvolněné drobné části, vyteklé baterie nebo plíseň uvnitř.
U plyšáků platí, že když po vyprání a vysušení zůstane zápach, je vlhkost nebo nečistota uvnitř výplně a dalším praním se to nespraví. Stejně tak plyšák s uvolněnýma očima nebo rozpáraným švem u malého dítěte představuje riziko a oprava se vyplatí jen u kusů, ke kterým má dítě vztah.
Vyřazování se snáz dělá průběžně než při velkém úklidu, kdy se rozhoduje o desítkách věcí naráz a končí to tím, že se vrátí do boxu všechno.
Skladování, které usnadní úklid
Otevřené boxy fungují lépe než uzavřené truhly, protože se v nich hračky rychleji suší a jsou vidět. Truhla plná hraček navíc svádí k tomu, že se do ní naházejí i vlhké kusy z vany.
Vyplatí se hračky pravidelně třídit a část z nich uklidit, což zjednoduší úklid i čištění. Poškozené kusy vyřaďte hned, ne až při velkém úklidu. Praktické tipy na uspořádání dětského prostoru najdete v textu o tom, jak vměstnat všechno do malého bytu.
Pět chyb při čištění hraček
- Máčení dřeva. Materiál nabobtná, popraská a uvolní se spoje.
- Plyšák do pračky bez kontroly etikety. Vlepené oči a mechanismy praní nepřežijí.
- Nedosušený plyšák. Zapáchá a drží vlhkost uvnitř.
- Neopláchnutá dezinfekce. Zbytky skončí v ústech dítěte.
- Hračky do vany bez vysušení. Uvnitř roste plíseň, kterou už nevyčistíte.
Časté otázky
Jak často čistit dětské hračky
Ty, které končí v ústech, jednou týdně. Běžné stavebnice a autíčka jednou měsíčně, plyšáky zhruba čtvrtletně. Po nemoci v rodině všechno.
Můžu dát hračky do myčky
Jen ty, u kterých to výrobce dovoluje. Vysoká teplota deformuje tenké plasty a smyje potisk. Vkládají se do koše na příbory a na nižší program.
Jak vyčistit plyšáka, který se nesmí prát
Pěnou z vody a šamponu nanesenou houbičkou, nebo jedlou sodou, která se nasype, nechá hodinu působit a vysaje.
Co s hračkami do vany, ve kterých je plíseň
Když je černý povlak uvnitř, hračku vyhoďte. Zevnitř se vyčistit nedá. Prevencí je vymáčknout vodu a nechat vyschnout otvorem dolů.
Dá se čistit dřevěná hračka vodou
Jen dobře vyždímaným hadrem a s okamžitým vysušením. Máčení dřevo zničí, nabobtná a popraská.
Je nutná dezinfekce
Při běžném provozu ne. Má smysl po nemoci nebo u půjčených hraček. Vždy se po zaschnutí opláchne čistou vodou.
Co dělat s hračkou, která má prasklý plast
Vyřadit. Do trhliny se dostane špína, kterou nevyčistíte, a ostrá hrana může dítě poranit.