Cyklostezky v Česku: jak vybrat trasu podle terénu a délky

Nejčastější důvod nepovedeného cyklovýletu není kondice, ale trasa vybraná podle mapy bez ohledu na povrch, sklon a provoz. Rodina s dětmi potřebuje něco jiného než dva dospělí na trekových kolech a dálková stezka podél řeky je jiná disciplína než okruh v kopcích. Tenhle text ukazuje, jak si vybrat trasu podle délky, terénu a složení skupiny, které dálkové stezky v Česku fungují nejlépe a co si připravit před vyjetím.

Ve zkratce

• Nejdřív se vybírá povrch a sklon, teprve pak délka.
• Trasy podél řek jsou nejjistější volba pro rodiny, protože nemají stoupání.
• Cyklostezka bez aut je něco jiného než cyklotrasa vedená po silnici.
• S dětmi počítejte zhruba s polovinou vzdálenosti, kterou byste ujeli sami.
• Vlak umožní jet jedním směrem a nevracet se stejnou cestou.
• Elektrokolo mění výběr trasy, protože zvládne kopce i delší úseky.
• Na dlouhou stezku patří duše, lepení a pumpička, servis nebývá po ruce.
• Nejpříjemnější je jaro a začátek podzimu, v létě je na otevřených stezkách horko.

Cyklostezka není totéž co cyklotrasa

Rozdíl, který rozhodne o tom, jestli výlet s dětmi zvládnete. Cyklostezka je oddělená komunikace bez automobilového provozu. Cyklotrasa je značená trasa, která může vést i po běžné silnici.

V mapách vypadají podobně, v realitě je to zásadní rozdíl. S dětmi má smysl plánovat po stezkách a silniční úseky používat jen jako krátké propojky.

Podle čeho trasu vybírat

Pořadí je povrch, sklon, provoz a teprve pak délka. Padesát kilometrů po rovném asfaltu je pohodlnější než dvacet kilometrů po kamenité lesní cestě do kopce.

Druhé kritérium je vratnost. Trasa podél trati, kam se dá kdykoli nastoupit do vlaku, odpouští chyby v odhadu. Uzavřený okruh v lese je odpouští mnohem méně.

Kolik kilometrů plánovat

S dětmi na vlastních kolech zhruba polovinu toho, co byste ujeli sami, a s dostatkem pauz. Dítě na vleku nebo v sedačce délku neomezuje, ale omezuje ji jeho trpělivost.

Trasy podél řek

Nejjistější typ trasy. Vedou po rovině nebo s minimálním sklonem, bývají zpevněné a často jsou celé mimo silnici. Do téhle skupiny patří stezky podél Labe, Vltavy, Ohře, Bečvy a Moravy.

Výhodou je, že se dají jet po částech. Dálková stezka není závazek na týden, dá se z ní ukrojit denní úsek mezi dvěma nádražími.

Jižní Morava

Rovinatý terén, hustá síť stezek a vinařské obce s možností zastávky. Vede tudy i mezinárodní trasa spojující Prahu s Vídní a okolí Lednicko valtického areálu se dá projet celé na kole.

Nevýhodou je otevřená krajina bez stínu. V červenci a v srpnu se tam jezdí nejlépe brzy ráno nebo pozdě odpoledne.

Střední Čechy a okolí Prahy

Údolí Berounky a Vltavy nabízejí trasy dostupné z Prahy vlakem, takže odpadá auto i hledání parkování. Karlštejnsko a Křivoklátsko se dají projet jako denní výlet.

Kdo chce delší den, může navázat na labskou stezku a pokračovat na sever. Kombinace kola a vlaku funguje v tomhle regionu nejlépe v celém Česku.

Šumava a hory obecně

Krásné, ale náročnější. V horách rozhoduje sklon a povrch víc než délka a lesní cesty bývají po dešti rozbité. Nejlépe se jezdí kolem vodních ploch a po zpevněných cestách v širších údolích.

Okolí Lipna je výjimka, protože nabízí dlouhé rovinaté úseky s výhledem na vodu. Zbytek Šumavy je spíš pro zdatné a pro kola s širšími plášti.

Kolo, vlak a jednosměrná trasa

Nejpříjemnější varianta dlouhé trasy je jet jedním směrem a vrátit se vlakem. Odpadá tím nutnost šetřit síly na cestu zpět a dá se jet po větru.

Ověřte si dopředu, jestli spoj bere kola a jestli je potřeba místenka. V sezóně bývají vlaky na hlavních cyklistických tratích plné.

Elektrokolo mění pravidla

Rozšíří okruh dostupných tras o kopce a o delší vzdálenosti a hlavně srovná rozdíly v kondici uvnitř skupiny. Rodina, ve které jeden nestačí, dojede společně.

Plánování se ale posouvá jinam, k dojezdu. Do plánu patří nabíjení a vědomí, že v kopcích ubývá kapacita rychleji než po rovině.

S dětmi: sedačka, vlek, nebo vlastní kolo

Nejmenší děti jezdí v sedačce, kde je limitem hlavně jejich trpělivost a to, že se nehýbou a rychle prochladnou. Do batohu proto patří vrstva navíc i v teplém dni.

Vlek nebo přívěsný vozík zvládne delší vzdálenosti a dítě v něm může spát. Nevýhodou je šířka, kvůli které se hůř projíždějí zábrany na začátcích stezek.

Vlastní kolo je zlom, po kterém se plánuje jinak. Dítě má vlastní tempo, vlastní únavu a potřebuje trasu bez aut. Přilba je u dětí samozřejmost a rukavice ušetří odřené dlaně při prvním pádu.

Pravidla na stezce

Na smíšených stezkách se potkávají cyklisté, chodci a bruslaři. Předjíždí se zleva, zvonek se používá včas a v úsecích s dětmi a psy se zpomaluje, protože obojí mění směr bez varování.

Co si vzít

Náhradní duši, lepení, pumpičku a multiklíč. Na dálkových stezkách bývá servis daleko a defekt je nejčastější důvod, proč se výlet mění v čekání.

Dál voda, něco k jídlu, vrstva do větru a helma pro děti. Sluneční brýle na otevřené stezce nejsou marnivost, ale ochrana proti hmyzu a prachu.

Kdy jezdit

Nejpříjemnější je konec jara a začátek podzimu. Stezky jsou volnější, není horko a v září bývá nejstabilnější počasí celého roku.

Letní víkendy jsou na hlavních stezkách plné a v poledne je na otevřených úsecích horko. Ráno do desíti a podvečer jsou nejlepší časy.

Zima a mimosezóna

Zpevněné stezky podél řek se dají jet i v mimosezóně, pokud není náledí. Zimní údržba se na nich obvykle nedělá, takže platí zvýšená opatrnost.

Sedm chyb při plánování cyklovýletu

1. Výběr podle kilometrů. Rozhoduje povrch a sklon, ne délka.
2. Záměna stezky za trasu. Značená trasa může vést po silnici s provozem.
3. Stejná vzdálenost jako bez dětí. S dětmi počítejte zhruba polovinu.
4. Okruh bez únikové varianty. Trasa podél trati odpouští chyby v odhadu.
5. Žádná duše a pumpička. Servis na dálkové stezce nebývá po ruce.
6. Vyjíždění v poledne. Na otevřených stezkách chybí stín.
7. Nepřipravený návrat vlakem. V sezóně nemusí být pro kolo místo.

Časté otázky

Jaký je rozdíl mezi cyklostezkou a cyklotrasou

Cyklostezka je oddělená komunikace bez aut, cyklotrasa je značená trasa, která může vést i po běžné silnici. S dětmi plánujte po stezkách.

Kolik kilometrů ujedou děti

Zhruba polovinu toho, co byste ujeli sami, a s pauzami. Rozhoduje trpělivost a povrch, ne kondice.

Které trasy jsou nejvhodnější pro rodiny

Trasy podél řek. Nemají stoupání, bývají zpevněné a často vedou celé mimo silnici.

Jak naplánovat delší jednosměrnou trasu

Jet po směru větru a vrátit se vlakem. Předem si ověřte, jestli spoj bere kola a jestli je potřeba místenka.

Co patří do brašny na dálkovou stezku

Náhradní duše, lepení, pumpička, multiklíč, voda, jídlo a vrstva do větru. Defekt je nejčastější důvod nedojetí.

Vyplatí se elektrokolo

Pokud jsou ve skupině větší rozdíly v kondici nebo chcete jezdit v kopcích, ano. Do plánu ale přibude dojezd a nabíjení.

Kdy je nejlepší období na cyklovýlety

Konec jara a začátek podzimu. Stezky jsou volnější, není horko a září bývá počasím nejstabilnější.

Kdo hledá totéž pěšky, najde beskydské varianty v textu o pěších trasách v Beskydech. Zasazení do celého týdne řeší článek o tom, jak vybrat kraj na dovolenou v Česku.

Na tohle navazují texty Místa, která zanikají a Monako. Širší přehled nabízí průvodce cestováním.