Vývoj nezaměstnanosti v ČR i v zahraničí

nezamestnanost

Míra nezaměstnanosti v České republice neustále pomalu, ale jistě stoupá. Už na začátku letošního roku bylo v naší zemi poprvé po pěti letech víc nezaměstnaných osob než volných pracovních míst. I přesto je na tom Česká republika v porovnání s jinými zeměmi EU celkem dobře. Nezaměstnanost do jisté míry ovlivňuje i kurz měn, proto se vyplatí ji sledovat, pokud nakupujete zahraniční devizy.

Nezaměstnanost v Evropské unii

Nezaměstnanost v ČR je v současnosti na 3,7 %, zatímco v Evropské unii se drží na 6 %. Není proto divu, že i kurz euro mírně klesá. Nejhůře z celé Evropské unie je na tom Španělsko, kde se míra nezaměstnanosti v lednu držela na 13 %. Nezaměstnanost na Slovensku od loňského roku mírně klesla, přesto dosahuje asi 6 %. Německo je na tom s nezaměstnaností okolo 3 % o něco lépe než Česká republika.

Nezaměstnanost v USA

Lépe než Evropská unie jsou na tom Spojené státy americké, kde je v současnosti nezaměstnanost poměrně nízká. V lednu dosahovala 3,4 %, což je nejméně od roku 1969. Ještě v době koronavirové pandemie přitom nezaměstnanost sahala až k 15 % a rok 2021 začínali Američané s mírou nezaměstnanosti přes 6 %.

Co je to nezaměstnanost?

Míra nezaměstnanosti je údaj, který vyjadřuje podíl nezaměstnaných na celkové pracovní síle. Nezahrnují se do ní studenti, lidé v důchodovém věku ani jiné ekonomicky neaktivní osoby. Nezaměstnaný člověk je definovaný jako osoba starší 15 let, která v daném období vůbec nepracovala, aktivně hledá práci a do nového zaměstnání může nastoupit nejpozději za dva týdny.

Nezaměstnanost se napříč regiony značně liší. V únoru byla nejvyšší v Ústeckém a Moravskoslezském kraji, dále pak v Jihomoravském kraji. Nejnižší nezaměstnanost hlásí Zlínský a Plzeňský kraj. Největší zájem je o méně kvalifikované profese – pracovníci ve výrobě, skladníci, stavební dělníci a podobně.

Chcete mít přehled o tom, jak inflace a nezaměstnanost hýbe s kurzy měn po celém světě? S Citfin budete vždy v obraze.

Co způsobuje nezaměstnanost?

  • Ekonomická recese – může mít velký dopad na zaměstnanost. Během recese mohou firmy snižovat počet zaměstnanců nebo přestávat nabírat nové, což zvyšuje míru nezaměstnanosti.
  • Technologický pokrok – může vést k automatizaci pracovních procesů a snižování potřeby lidské pracovní síly. Pokud se technologický pokrok rychleji rozvíjí, než jsou lidé schopni přizpůsobit se novým dovednostem a kvalifikacím, může to vést k nezaměstnanosti.
  • Strukturální nezaměstnanost – se vyskytuje, když pracovní poptávka neodpovídá pracovní nabídce, což může být způsobeno nerovnováhou na trhu práce nebo nedostatkem kvalifikovaných pracovníků.
  • Demografické faktory – například růst populace a stárnutí populace, mohou mít vliv na zaměstnanost. Například růst populace může zvyšovat počet nezaměstnaných lidí, zatímco stárnutí populace může vést k nedostatku pracovní síly.
  • Nedostatek investic – například málo investic do průmyslu a podnikání může vést k omezenému růstu a tvorbě nových pracovních příležitostí.
  • Politické faktory – Politické faktory, jako jsou změny v legislativě a daňové politice, mohou ovlivňovat hospodářskou situaci a tím i míru nezaměstnanosti.
  • Geografické faktory – Míra nezaměstnanosti se může lišit v závislosti na geografické oblasti. Například oblasti s menší koncentrací průmyslu a podnikání mohou být náchylnější k nezaměstnanosti.