Jak natónovat interiérovou barvu doma: poměry, zkouška a časté chyby
Bílou interiérovou barvu si doma natónujete tónovací barvou v poměru, který je uvedený přímo na jejím obalu. Míchá se do celé dávky najednou, nikdy do každého kbelíku zvlášť. Hlavní riziko není v tom, že se netrefíte do odstínu. Je v tom, že ho podruhé nezopakujete a zeď bude mít na spoji dvě barvy.
Tónovací barvy jsou koncentráty a jejich dávkování má horní hranici danou výrobcem. Když se překročí, může klesnout kryvost, omyvatelnost i schopnost nátěru správně zaschnout. Odstín se tím zesytí, ale nátěr přestane být tím, čím má být.
Tónovací barva, nebo míchací centrum
Strojové tónování z báze dá odstín, který se dá kdykoli přesně zopakovat podle čísla ze vzorníku. Nevýhoda je, že jste vázaní na vzorník a na prodejnu. Ruční tónování tónovací barvou naopak umožní jakýkoli odstín a dá se doladit doma, zato ho nikdo nezopakuje.
Praktické rozhodnutí je jednoduché. Na celý byt a na odstín, který budete za čas dotýkat, patří strojové tónování. Na jednu stěnu, na dekoraci nebo na odstín, který ve vzorníku není, se hodí tónovací barva. Kolik jí celkem bude potřeba, vyplyne z výpočtu spotřeby na metr čtvereční.
Poměry z etikety nejsou orientační
Výrobci značí mísící poměry přímo na obalu tónovací barvy, obvykle jako řadu stupňů sytosti. U akrylátové tónovací barvy HETCOLOR jsou to podle technického listu stupně od nejsytějšího dodávaného stavu přes jeden díl tónovací barvy na dva díly tónované barvy, dále na osm dílů, na dvacet pět dílů až po jeden díl na sto dílů.
| Stupeň | Poměr | Výsledek |
|---|---|---|
| Dodávaný stav | bez ředění | Nejsytější, u některých výrobků i k přímé aplikaci. |
| Stupeň 1 | 1 díl ku 2 dílům barvy | Sytý odstín, největší zásah do vlastností nátěru. |
| Stupeň 2 | 1 díl ku 8 dílům barvy | Střední sytost, běžná volba na celou stěnu. |
| Stupeň 3 | 1 díl ku 25 dílům barvy | Tlumený pastel. |
| Stupeň 4 | 1 díl ku 100 dílům barvy | Jemný nádech, blízko lomené bílé. |
Nejnižší stupně sytosti se blíží odstínům, kterým se říká lomená bílá; jak se vybírají a čím se lomí, rozebírá návod na ivory, magnolii a další tlumené bílé.
Vyobrazení stupňů na víčku je kvůli technologii tisku jen orientační a výslednou sytost silně ovlivňuje i to, do jaké nátěrové hmoty se koncentrát přimíchává. Proto se před malováním dělá zkušební nátěr a vyhodnocuje se až v suchém stavu.
Co se tónovat nedá
Univerzálnost tónovacích barev má meze. Vodou ředitelný akrylátový koncentrát se podle technického listu nedá použít k tónování rozpouštědlových, vápenných a silikátových nátěrových hmot ani k obarvování cementových směsí. Vápenné a silikátové nátěry mají vlastní systém barvení, protože jejich pojivo je zásadité a běžné pigmenty by v něm nevydržely.
Stejně tak platí, že koncentrát určený do disperzních barev nepatří do laku na dřevo a naopak. Míchání dvou systémů skončí buď sražením barvy, nebo nátěrem, který nezaschne do konce. Když si nejste jistí, řiďte se tím, co je napsané v technickém listu, ne tím, že oba výrobky vypadají podobně.
Jak tónovat krok za krokem
1. Spočítejte si celkové množství
Sečtěte plochu všech stěn, vynásobte počtem vrstev a přidejte rezervu na dotyky. Barvu kupte najednou, protože rozdíl mezi šaržemi bílé báze se po natónování projeví.
2. Koncentrát rozmíchejte nejdřív v části barvy
Odměřenou tónovací barvu vmíchejte do menšího množství bílé a teprve tuhle směs přidejte do celé dávky. U hmot, které se výrazně ředí vodou, se dá koncentrát rozmíchat rovnou v odměřené vodě na ředění; zbytkem vody se zároveň vypláchne obal, takže se nic neztratí.
3. Míchejte pomalu a až ke dnu
Nejlépe vrtačkou s míchacím nástavcem při nízkých otáčkách. Barvu je nutné promíchat i u stěn a u dna nádoby, jinak vyjde začátek malování jinak než konec. Vysoké otáčky do barvy zanesou vzduch.
Zkušební nátěr se posuzuje suchý
Mokrá barva vypadá vždycky tmavší a sytější, než bude výsledek. Natřete proto kartu ze stejného materiálu jako stěna ve dvou vrstvách, nechte ji úplně zaschnout a teprve pak porovnávejte. Kartu postavte svisle, ne naplocho na stůl.
Vzorek prohlédněte v denním světle i pod večerním osvětlením a ještě jednou ve stinném rohu místnosti. Právě tam se ukáže, jestli odstín nepůsobí kalně. Pokud se výsledek nepovede, řešení popisuje samostatný návod, jak opravit kalnou nebo příliš křiklavou barvu.
Ředění vodou má svůj strop
Přílišné naředění barvy vodou snižuje kryvost a může zhoršit další parametry nátěru. U tónované barvy je to dvojnásob citlivé, protože s vodou klesá i množství pigmentu na plochu a odstín vyjde světlejší, než jaký byl ve zkoušce.
Držte se proto doporučeného ředění z technického listu a raději naneste druhou vrstvu, než abyste hnali kryvost vodou. Tenká druhá vrstva navíc vyrovná drobné rozdíly v sytosti, které vzniknou při malování.
Světlostálost a kde se projeví
Ne každý odstín tónovací barvy vydrží na slunci stejně. Výrobci u jednotlivých odstínů uvádějí světlostálost a část z nich označují jako nevhodnou do exteriéru. Na stěně v interiéru to problém nebývá, ale u jižního okna nebo na balkonové stěně se rozdíl po čase ukáže.
Druhá věc je index světelné odrazivosti. Výrobce HET upozorňuje, že plné odstíny s nízkou odrazivostí nejsou vhodné na kontaktní zateplovací systémy, protože se plocha na slunci silně zahřívá. V interiéru toto omezení odpadá, tam nízká odrazivost jen znamená tmavší a méně odrážející místnost.
Jak si odstín zapsat, aby šel domíchat
Zapište si značku a název bílé báze, značku, číslo a odstín tónovací barvy a přesný poměr v dílech nebo gramech. Samotná poznámka o půl kelímku nestačí, protože kelímky mají různé objemy a barva v nich sedá.
Zbytek namíchané barvy uschovejte v dobře uzavřené nádobě a doplňte štítek se stejnými údaji. Nádobu skladujte v nemrznoucím prostředí; vodou ředitelné hmoty mráz nesnesou a po rozmrznutí se už nedají použít.
Se zbytkem barvy se pak dá po letech dotknout flek, pokud vydrží v pořádku. Na co si dát pozor, shrnuje text o tom, jak skladovat namíchanou barvu.
Sedm chyb při domácím tónování
- Míchání barvy do každého kbelíku zvlášť místo do jedné velké dávky.
- Překročení maximálního dávkování uvedeného výrobcem.
- Tónování vápenné nebo silikátové barvy koncentrátem, který na ně není určený.
- Posuzování odstínu na mokrém vzorku nebo rovnou na stěně.
- Hnaní kryvosti ředěním vodou místo druhé vrstvy.
- Nedostatečné promíchání u dna a u stěn nádoby.
- Chybějící zápis poměru, kvůli kterému nejde odstín domíchat na opravu.
Jakmile je poměr zapsaný a barva namíchaná v jedné dávce, zbývá už jen řemeslo. Pro jemné světlé odstíny se hodí postup popsaný u béžové, krémové a pískové, u sytých tónů zase pomůže přehled kombinací a poměrů.
Časté otázky
Jak natónovat bílou interiérovou barvu doma?
Tónovací barvou určenou pro daný typ nátěrové hmoty, v poměru uvedeném na jejím obalu. Koncentrát se nejdřív rozmíchá v menším množství barvy nebo v odměřené vodě na ředění a teprve pak se vmíchá do celé dávky. Míchá se pomalu a až ke dnu nádoby.
Kolik tónovací barvy se smí přidat?
Maximálně tolik, kolik připouští výrobce; poměry bývají uvedené jako stupně sytosti přímo na obalu. U akrylátové tónovací barvy HETCOLOR jde o řadu od jednoho dílu na dva díly barvy až po jeden díl na sto dílů. Překročení horní hranice může zhoršit kryvost i odolnost nátěru.
Dá se natónovat vápenná nebo silikátová barva?
Běžným akrylátovým koncentrátem ne. Technický list u něj přímo uvádí, že se nedá použít k tónování rozpouštědlových, vápenných a silikátových nátěrových hmot ani k obarvování cementových směsí. Tyto systémy mají vlastní barviva odolná zásaditému pojivu.
Proč mi po zaschnutí vyšel jiný odstín?
Mokrá barva vypadá tmavší a sytější než suchý nátěr a výsledek ovlivňuje i to, do jaké báze se koncentrát míchal. Odstín proto vždy posuzujte na suchém vzorku ve dvou vrstvách, navíc ve stejném světle, jaké je v místnosti.
Proč mám na stěně dvě různé barvy?
Nejčastěji proto, že se tónovalo po dávkách. Dvě samostatně míchané nádoby se skoro nikdy netrefí přesně a rozhraní je vidět. Řešením je namíchat všechnu barvu najednou do jedné velké nádoby, případně mezi sebou promíchat obsah dvou nádob před malováním.
Jde tónovaná barva později domíchat na opravu?
Jen když máte zapsanou bázi, odstín tónovací barvy a přesný poměr. Bez zápisu se odstín odhadem netrefí a oprava fleku bude vidět víc než flek samotný. Proto si zbytek barvy uschovejte i s popiskem.
Musí se barva po natónování ředit vodou?
Ne nutně, ředění se řídí technickým listem nátěrové hmoty. Nadměrné naředění snižuje kryvost a výsledný odstín vyjde světlejší. Lepší je nanést tenčí druhou vrstvu než hnát kryvost vodou.
Zdroje
Odstín vždy nejdřív vyzkoušejte na vzorku. Výsledek ovlivňuje báze, podklad, počet vrstev, lesk i světlo v místnosti.