Balkon na konci léta: co rostliny v srpnu potřebují

Srpnový balkon vypadá hůř než červnový ne proto, že by rostliny dosloužily, ale proto, že jsou vyčerpané z horka a z toho, co za léto vydaly. S trochou práce vydrží kvést až do podzimních mrazíků, a to bez dokupování nových sazenic. Tenhle text popisuje, co v srpnu rostliny na balkoně potřebují, jak je omladit řezem, čím a jak často přihnojovat a co udělat teď, aby se zjara nezačínalo od nuly.

Ve zkratce

• Srpen je měsíc údržby, ne zakládání.
• Odkvetlé květy se odstraňují, jinak rostlina přestane kvést.
• Muškáty a surfinie snesou zkrácení o třetinu a znovu narostou.
• Přihnojuje se do konce srpna, potom se přestává.
• Zálivka se dělá ráno a podle stavu zeminy, ne podle kalendáře.
• Substrát v truhlíku je po sezóně vyčerpaný a slehlý.
• Trvalky a dřeviny v nádobách potřebují jinou péči než letničky.
• Konec srpna je poslední rozumná doba na výsev pro podzim.

Co se s rostlinami v srpnu děje

Letničky mají za sebou tři měsíce kvetení a jejich cílem je vytvořit semena. Jakmile se jim to podaří, kvetení utlumí, protože už splnily úkol.

K tomu se přidává vyčerpaný substrát a kořeny, které v truhlíku vyplnily veškerý prostor. Rostlina proto vypadá unaveně i při pravidelné zálivce.

Odstraňování odkvetlých květů

Nejúčinnější zásah celého měsíce. Odstraněním odkvetlých květů rostlina nezaloží semena a pokračuje v kvetení.

Provádí se pravidelně, nejlépe jednou za pár dní, a odštipuje se i se stopkou, ne jen samotný květ. U muškátů se stopka vylamuje u základu.

Zaštipování

U přerostlých a vytáhlých rostlin pomůže zkrácení o třetinu. Surfinie, petúnie i muškáty to snesou a během dvou až tří týdnů znovu obrostou hustěji než předtím.

Přihnojování

V truhlíku je omezené množství zeminy a živiny se zálivkou rychle vyplavují. Letničky proto potřebují pravidelné přihnojování až do konce srpna.

Hnojivo se dává vždy do vlhké zeminy, nikdy do suché, jinak hrozí popálení kořenů. Nejjednodušší je tekuté hnojivo do zálivky v doporučené dávce.

Od září se přihnojování ukončuje, aby rostliny nevyháněly měkké výhony před chladem. U trvalek a dřevin v nádobách to platí dvojnásob.

Zálivka na konci léta

Rozhoduje stav zeminy, ne to, kolik dní uplynulo. V srpnu bývají truhlíky prokořeněné, takže vysychají rychleji než v červnu.

Zalévá se ráno a důkladně, ne po troškách. Kompletní postup i s tím, jak poznat přelitou rostlinu, popisuje text o zálivce rostlin v horku.

Substrát a přesazování

Po sezóně je zemina v truhlíku slehlá, vyčerpaná a často odpuzuje vodu. U rostlin, které mají pokračovat do podzimu, pomůže povrch nakypřit a doplnit čerstvý substrát.

Trvalky a dřeviny v nádobách se přesazují spíš na podzim nebo brzy zjara, ne v největším horku. V srpnu se řeší jen tehdy, když kořeny vylézají dnem a rostlina vysychá během jediného dne.

Co má být v pytli a proč rozhoduje vzdušnost víc než značka, rozebírá samostatný text o tom, jaký substrát do truhlíků a pokojovek.

Škůdci na konci léta

V teple se daří sviluškám, mšicím a molicím. Poznají se podle pavučinek na rubu listů, lepkavého povlaku nebo bílého poletujícího hmyzu.

Prvním krokem je opláchnutí rostliny proudem vody a odstranění nejvíc napadených částí. Teprve pak přípravek, a vždy podle návodu, ne od oka.

Souvislosti s hmyzem, který se z balkonu stěhuje dovnitř, popisuje text o prevenci hmyzu v bytě.

Co ještě stihnete zasít a zasadit

Konec srpna je poslední rozumná doba na rychle rostoucí zeleninu, tedy na ředkvičky, špenát, rukolu a polníček. V truhlíku na balkoně vzejdou během několika dní.

Vytrvalé bylinky se v srpnu ještě dají vysadit, aby do zimy zakořenily. Levandule, tymián a rozmarýn potřebují propustný substrát a co nejvíc slunce.

Rostliny, které do podzimu vydrží nejlépe

Muškáty, begonie, letní hvězdy, oregano a šalvěje kvetou dlouho a snesou i chladnější noci. Právě ony obvykle drží balkon při životě, když ostatní letničky odejdou.

Do nových výsadeb na konec léta se hodí okrasné trávy, vřesy a chryzantémy. Vydrží do mrazů a přejdou plynule do podzimní výzdoby.

Zelenina v truhlíku na konci sezóny

Rajčata a papriky v srpnu dozrávají a zároveň se u nich objevuje nejvíc potíží. Praskající plody znamenají nepravidelnou zálivku, tmavá vpadlá skvrna na spodku rajčete zase nedostatek vápníku spojený s výkyvy vlhkosti.

V polovině srpna se u rajčat vyplatí zaštípnout vrcholy. Rostlina pak dá sílu do plodů, které už má, místo aby zakládala další, které do podzimu nedozrají.

Sklizeň průběžně

Plody se sklízejí, jakmile jsou zralé, ne až všechny naráz. Ponechané přezrálé kusy rostlinu zbytečně vyčerpávají a lákají vosy.

Příprava na podzim

V srpnu se rozhoduje, co půjde dovnitř a co zůstane venku. Citlivé druhy, tedy muškáty, fuchsie a citrusy, potřebují chladnou světlou místnost dřív, než přijdou první mrazíky.

Vyplatí se už teď zkontrolovat, kam se rostliny uklidí a kolik místa zaberou. Podrobný postup ve třech vlnách podle počasí popisuje samostatný text o zazimování, který na tenhle měsíc navazuje.

Nádoby a jejich stav

Keramické a terakotové nádoby, které zůstanou venku, praskají mrazem. Na konci léta je čas rozhodnout, které se uklidí a které se dají vyprázdnit.

Sedm chyb na balkoně v srpnu

1. Ponechané odkvetlé květy. Rostlina založí semena a přestane kvést.
2. Strach ze zkrácení. Surfinie i muškáty po zaštípnutí obrostou.
3. Hnojení do suché zeminy. Popálí kořeny.
4. Přihnojování až do podzimu. Rostlina vyžene měkké výhony před chladem.
5. Zálivka po troškách. Voda se nedostane ke kořenům.
6. Přesazování v největším horku. Rostlina to nese hůř než na podzim.
7. Postřik bez odstranění napadených částí. Škůdci se vrátí.

Balkon má využití i v mrazech. Krmítko na něm bývá bezpečnější než na zahradě, jen je potřeba vědět, co do něj patří, jak popisuje text o ptácích u krmítka v zimě.

Na konci léta se hodí i domácí pokus, který zabaví na celou zimu. Jak si vypěstovat rostlinu z pecky a proč se musí zaštipovat, popisuje text o avokádu z pecky.

Časté otázky

Co potřebují balkonové rostliny v srpnu

Odstraňovat odkvetlé květy, přihnojovat do konce měsíce, zalévat ráno podle stavu zeminy a případně zkrátit vytáhlé rostliny.

Dá se v srpnu zkracovat surfinie a muškáty

Ano, klidně o třetinu. Během dvou až tří týdnů obrostou a kvetou hustěji.

Do kdy se přihnojuje

Do konce srpna. Potom se přestává, aby rostliny nevyháněly měkké výhony před chladem.

Co se dá ještě zasít

Ředkvičky, špenát, rukolu a polníček. Vytrvalé bylinky se dají vysadit, aby do zimy zakořenily.

Co dělat se sviluškami a mšicemi

Nejdřív opláchnout rostlinu proudem vody a odstranit napadené části, teprve pak sáhnout po přípravku podle návodu.

Kdy uklidit rostliny dovnitř

Citlivé druhy před prvními mrazíky. V srpnu se rozhoduje, kam se uklidí a kolik místa zaberou.

Má smysl v srpnu přesazovat

Jen když kořeny vylézají dnem a rostlina vysychá během dne. Jinak počkejte na podzim nebo na jaro.